Logo Narovinu.cz

24 bludiček

Právě tolik nad námi létá družic GPS. Vybaveny jsou přesnými atomovými hodinami a pomáhají nám se neztratit. Z informací, které na zemský povrch posílají, lze vypočítat s přesností až na 5 m aktuální polohu kdekoliv na zeměkouli, včetně nadmořské výšky.

Lovíme satelity
GPS vyhledává satelity

Jak je to technicky zařízeno, se lze dočíst třeba tady. Já se chci věnovat spíše praktickému využití GPS.

Nádobíčko

K zaměření polohy je potřeba mít GPS přijímač. Přístrojů je dnes na trhu už řada druhů mnoha značek. Vedle speciálních pro námořní nebo leteckou navigaci se prodávají řekněme civilnější zařízení, dostupnější cenou i rozměry. GPS může být integrováno do hodinek, do kapesních počítačů, a přijímač lze i samostatně pořídit jako přídavný adaptér. Já používám PDA Yakumo delta 300 GPS se systémem PocketPC 2002. Všechny mapy a další pracovní data nahrávám na 256 MB SD kartu.

Kde jsme?

Úskalí celého systému spočívá v tom, že přijímač musí mít nad sebou otevřenou oblohu. Takže ztratíte-li se v metru nebo v budově, máte s GPS smůlu. Jinak stačí, když přijímač "chytne" alespoň tři družice pro vypočtení polohy (pro výpočet nadmořské výšky jsou zapotřebí 4). U různých přístrojů to různě dlouho trvá. Dražší modely se po spuštění nejprve automaticky kalibrují, a tak je můžete začít používat někdy až po deseti minutách. PDAčko při dobrém výhledu na oblohu je připraveno do minuty.

Pak je ještě potřeba mít mapový software a mapové podklady. Bez toho nám jsou z družic získané souřadnice tak trochu na nic. Vyzkoušel jsem si dva programy pro práci s GPS: OziExplorer a SmartMaps. Oba mají svá pro a proti, která shrnuje následující tabulka:

SmartMaps OziExplorer
- mapy se dají jedině přikupovat + dají se používat vlastní mapové podklady např. z naskenovaného atlasu
- hlasová navigace až v dražší verzi + do hlasové navigace v základní verzi lze nahrát vlastní zvukové soubory
- trasování jen velmi primitivní + lze zadávat až 5 možných tras, až 500 bodů na trase
+ celé v češtině - jen v angličtině
+ software intuitivně vyhledává trasu - navigace je možná jen po předchozím označení všech projížděných křižovatek

Z toho je jasné, že já si jako primární software pro práci s mapami vybral OziExplorer. V různých referencích je uváděn jako vynikající program pro fajnšmekry, ideální například pro zaznamenávání pohybu nákladu a následné vyhodnocování dat. Taková "bonzkrabička", jestli se řidič nestavil cestou doma nebo se jinak neflákal. Naopak SmartMaps (ovšem v dražší verzi navigátor) vychází výhodněji jako plánovač tras. Jen nastavíte cílové místo a program už sám najde nejrychlejší nebo nejúspornější cestu.

100 metrů rovně a pak prudce doprava

Mapka Prahy 2
Navigace na Vinohradech

Dejme tomu, že máme přístroj, software i mapy. Při troše dobré vůle se s cenou vejdeme do 10 tis. Kč. Ještě doporučuji zainvestovat teď už v porovnání zanedbatelnou částku za úchytku do auta. Jde o velmi praktickou přísavku na přední sklo, do které se PDA zasadí a nevypadne ani při prudkém brzdění. V OziExploreru si přes waypointy stanovíme trasu, kterou chceme projet. To lze provést i ve verzi na PC a data pak do PDA jednoduše dohrát. Potom už jen z nabídky vybereme Map / Navigation / Forward Route.

Od aktuální pozice, kterou zaměřilo GPS se vykreslí spojnice s prvním waypointem na naší trase. Zároveň se zobrazí i vzdálenost k tomuto bodu a směr (0 - 360 °) a navigační šipka. Ta sleduje směr našeho pohybu a natáčí se podle toho, jak se blížíme k vytyčenému cíli. A teď pozor, vychytávka OziExploreru: jakmile se dostaneme do přednastavené vzdálenosti od waypointu, spustí se hlasová navigace (defaultně je v angličtině v adresáři ../SoundFiles/, já si ale jednotlivé .wav soubory přemluvil do češtiny :). Dozvíte se, jak daleko v metrech jste od waypointu, i jakým směrem od něho budete pokračovat k dalšímu bodu. S ohledem na řidiče je to nastavené co možná nejjednodušeji a srozumitelně. Hlasová navigace používá výrazy jako straight on, steer left, turn right, veer right, a tím u složitějších křižovatek odlišuje, jak moc má být ta zatáčka ostrá, abyste se trefili. Chce to trochu cviku a pohrát si s nastavením, v Praze je potřeba s ohledem na provoz trochu zvolnit požadavek na přesnost projetí waypointů (nastavuje se v konfiguraci jako Waypoint proximity).

Takto putujeme až do cíle, kdy nám OziExplorer radostně oznámí You've arrived. Projetou trasu (= souřadnice z GPS ukládané v nastaveném intervalu /defaultně 5 sec./) lze uložit pro další využití. Nabídka File / Track Log / Save Track Log (Mem). Samozřejmě to celé za předpokladu, že jsme měli zaznamenávání trasy povolené (zaškrtnuté Log Track to File).

Sami sobě kartografem

Obrovská síla OziExploreru tkví v tom, že do něj lze mapy libovolně přihrávat. Stačí naskenovat klasickou mapu, např. z autoatlasu, nebo i z některého portálu na internetu stáhnout a poté ve Photoshopu poskládat celistvou bitmapu. Hotový soubor proženeme přes program Img2ozf (ke stažení na stránkách OziExploreru), kde lze nastavit, jak má být mapa zoomovatelná a podle toho i datově obsáhlá. Získáme soubor s koncovkou .ozf nebo .ozf2, kterému už OziExplorer rozumí. Stále je to ale jen bezrozměrný obrázek. Potřebujeme stanovit souřadnice, které si GPS bude schopné přiřadit k danému pixelu na mapě. V praxi se to dělá tak, že zaměříte polohu na 4 místech, pokud možno každé v jednom rohu mapy, které dokážete přesně na mapě označit. Kalibračních bodů může být až devět a čím víc jich bude, tím se poloha na mapě bude jevit přesněji. Celé je to zábava zhruba na jedno odpoledne.

Pokud vás tvorba digitálních map zaujala, tady je detailnější návod na jejich realizaci, včetně praktických postřehů.

Pozor na formát souřadnic

Různé mapy používají různé souřadnice. V ČR se ponejvíce setkáme s mapami v systému S42, prakticky všechny mapy Klubu českých turistů mají souřadnice v tomto dříve vojenském systému. V Evropě se ale nejčastěji používá eliptický souřadnicový systém WGS84. Převádět mezi nimi data lze, existují pro to obsáhlé návody i sofistikované programy. Nicméně je jednodušší mít mapu a zároveň pracovat s údaji v jednom systému. Troufám si tvrdit, že použitelnější je WGS84.

Pokud se nechcete babrat se zdlouhavým vytvářením mapy a chystáte se třeba do hor nebo na dovolenou, zkuste už hotovou mapu progooglovat na internetu.

Ke stažení nabízím také vlastnoručně nakalibrovanou mapu Neratovic a postupně doplňuji mapu ČR.